Jump to content

Azaren

Registered User
  • Content Count

    178
  • Joined

  • Last visited

Community Reputation

130 Excellent

1 Follower

About Azaren

  • Rank
    Advanced Member
  • Birthday 09/15/1989

Recent Profile Visitors

463 profile views
  1. Azaren

    Voting for content

    Ok, thanxs for reply 😉
  2. Azaren

    Voting for content

    Topic of Shadow 72 (Adam Statue In Playlands - Suggestions & Feedback - Ylands) brings me to the idea of whether it would be possible to vote for part of possible future content (goodie packs). I am satisfied with the content that is added to the game, but I do not know the key according to which new content is decided, but I wonder if players could influence the choice in some way (eg. By voting) it would be great choose by community preferred content. (sorry for my English)
  3. Azaren

    Adam Statue In Playlands

    Me too! And maybe more! E.g. big picture?
  4. Azaren

    Sharpened logs

    Omg, thanks! I miss IT 🤣🤣
  5. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    The voivodship has a new facade with decent Renaissance elements. Small shooting windows on north and south sides have been enlarged for better interior lighting.
  6. Azaren

    Sharpened logs

    Sorry for my English... It is possible to add something like that to log pieces?
  7. Azaren

    Dev Diary #161 - New Ship Type

    Thanks you for all @Adam Snellgrove. I want to tell you more, but my English is not good for that. So, just one BIG...HUGE! thanks. You are best one ;-)
  8. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    Peasants and workers begin work on the construction of stables. Earlier the northern artillery walls and the northern earth bastion was build in this place. Stables are being built due to the lack to this day. In the foreground you can see a newly dug dry moat. The slope was secured by a 2.5 meter wide wall and covered with stone rubble On the background, work begins on the new façade of the voivodship
  9. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    Castle Jitkov have new 1st gate with clay tile roof, falling bridge, and portcullis named "Golden gate".
  10. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    Strážmistr (Landspresadoes) meet Soldiers on watch with new howitzers. In the background are obsolete "Big Berthas".
  11. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    Now i working on new 1st gate ("Golden gate")
  12. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    I learned from hundreds of sources during many years. But best for start is Pinterest and google pictures in my opinion. You just need put correct terms for find, what you want.
  13. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    SMYŠLENÁ HISTORIE HRADU JITKOV (FICTIONAL HISTORY- only in Czech language) Předmluva Historie hradu je asi určena jen pro opravdové "fajnšmekry", možná až snad "blázny" zažrané do historie a středověkého stavitelství. Uznávám, že valnou většinu lidí taková smyšlená historie nebude zajímat, přesto - já se za takového "fajnšmekra" považuji a tak svůj příběh stavby hradu přenáším i do více rovin tvoření, než jen pouhým skládáním kostiček na kostičku. Historii hradu píši souběžně se stavbou už několik měsíců a i když jsem byl nucen ji párkrát drobně upravit (zvláště při ukončení vývoje hry Sky Battleground, kde proti sobě bojovaly frakce Královstí [KINGDOM] a nájezdníků [INVADERS] používali magii), hodlám na ní i nadále pracovat v duchu čistě historického. Pokud Vás takovéto "povídání" o vymyšlených, ne-skutečných událostech, neexistujícího hradu nezaujalo, sám doporučuji přeskočit. Pokud ano, pak jako perličku na závěr přidávám, že ač je historie v podstatě smyšlená a nezakládá se na žádných skutečných jménech, ani oblastech, pak platí, že se odvíjí od reálné výstavby hradu a to od jeho ÚPLNÝCH začátků, až po nynější chvíle. Poznat to ovšem asi vyžaduje, abyste se zúčastnili již naprosto prvních verzí mnou vydávaných her, tedy jmenované "Sky Battlegrouns" a nebo ještě dřívější "Castle Sky", sahající až téměř k onomu "hradišti" z vyprávění níže. Pokud ne, nevadí, třeba v historii najdete zrovna ten kousek historie, který se Vás již dotýkal. 😉 Původní osídlení Historie hradu Jitkov, umístěného na vysokém skalnatém kopci Petrův kámen, se pravděpodobně začala psát už při založení Staro-poravského hradiště v 11. století a jedná se tak pravděpodobně o jedno z nejstarších sídel panské moci Staro-poravského knížectví, respektive i Poravského království. Hrad Jitkov je spojen nejen s nebývalou slávou, nesoucí oprávněně své hrdé jméno Jitkov, po manželce druhého Pána, Petra Aereyského, ale jeho zapomenuté starší jméno je spojeno i s obrovskou hanbou, která měla být na věky zapomenuta a to tak velkou, že původní název hradu (užívaný až do 1. poloviny 15. století) byl samotným králem Jindříchem III. Poravským doslova vymazán z historie a tak dodnes zůstává neodhalenou záhadou, jenž i pamětníky donutila nazývat jej zcela prostě a bez slávy - „Starý hrad“. „Starý hrad“ Počátky: Začátek stavby „Starého hradu“ na místě původního Staro-poravského hradiště není přesně zaznamenán z důvodu chybějících, a pravděpodobně na vždy zničených) historických zápisů, a je doloženo pouze neúplnými paměťmi Ljudoslava z nedaleké Buké, ale jeho vznik se odhaduje někdy do 2. poloviny 11. století, kdy dochází ke stále častějším vpádům Horno-poravských nájezdníků a dřevo-hlinité hradiště na Petrově kameni již nebylo schopné efektivně odolávat těmto vpádům a tak tehdejší vládce Staro-poravského knížectví (pravděpodobně kníže Vlastibor) rozhodl o zbudování pevného opěrného bodu své panské moci. Petrův kámen s původním hradištěm byl pro svou polohu vedle pramene řeky Poravy na jiho-západě a Bukovskému údolí na severo-východě a pro těžko přístupný terén naprosto ideální. Na Petrově kameni tak dochází ke stavbě prvních kamenných staveb, k nimž pravděpodobně patřila obytná věž kruhového půdorysu s nádvořím, obehnaným menší kamennou hradbou. Umístění bergfritové věže bylo situováno na západní svah (v místech dnešního purkrabství), pravděpodobně z důvodu malého dostřelu tehdejších zbraní a krytí nejsnáze schůdného terénu na západě, kde se prudký svah začínal napojovat na mírnější plošinu. Návrší Petrova kamene bylo nadále obehnáno pouze dřevo-hlinitou palisádou bez příkopu, jelikož z jižní strany byla chráněna přírodní propadlinou ve skále (dnes již zasypanou) po celé své délce, z východu pak velmi těžce přístupným terénem, či přímo skalisky neumožňujícími výstup. Tyto prvky původní stavby se do dnešních dnů již v podstatě nedochovaly. Jediný náznak původní stavby vězení (a hradiště) tak je dnešní 3. nádvoří, kde býval vstup do dnes již zasypaných katakomb a též zasypaného jižního příkopu a jižní stěna dnešního purkrabství, která byla původně severní (vnější) stěnou vězení. Ostatní prvky hradiště a vězení byly buď zcela zničeny při následném válečném konfliktu v 15. století při vpádu nájezdníků, nebo zcela zrušeny při následné přestavbě. Přestavba hradiště s vězením na „Starý hrad“ pak byla ještě v dobách míru před rozdělením Poravského knížetství značně ambiciózní, což dokládají nejen dobové zápisy o stavbě, ale hlavně již dochované první kresby dokončených nejsilnějších fortifikačních prvků „Starého hradu“, (např. původní bergfrit, původní hradní palác – dnes přestavěn na purkrabství, jižní a západní štítová stěna hradu, jižní bašta), avšak z důvodu přicházejícího konfliktu a časové tísni nebyl původní záměr – vybudovat „největší Poravský hrad, jaký kdy stál“, jak píše tehdejší kronikář Ljudoslav, nikdy realizován a tak na „Starém hradě“ vznikly zaráz velmi silné, až předimenzované části, odpovídající původnímu ambicióznímu záměru, které se stihly dokončit a zároveň i velmi slabé prvky obrany z důvodu snahy zajistit alespoň nějakou obranu hradu pro rychle se blížící válečný konflikt. Uspěchaná výstavba „Starého hradu“ tak v rychle rozhořeném válečném konfliktu přinesla jeho velmi špatnou obranyschopnost ve slabých, jen pasivně bráněných částech (např. východní pasivní hradba na nejvyšším skalním ostrohu), kdy jeho silné části (např. západní štítová stěna, bergfrit, apod.) nebyly v konfliktu takřka využity. Stav před dobytím, (do května 1482) Přístupová cesta k hradu byla na jihu dobře hlídána velmi silnou polygonovou, šestibokou, násypovou baštou předsazenou za jižní příkop, a postavenou na vysoké skále a zpevněnou metr silným, kamenným armováním, v patě bašty ještě rozšířené v tupém úhlu kvůli případnému odstřelování z děl a zabránění tak sesunutí kamenné oblože. Spojení s hradem zajišťoval tenký kamenný most přes jižní příkop. Na Této baště byla umístěna i hlavní dělostřelecká hradní baterie čítající 6 těžkotonážních děl („Big Bertha“). Na z podhradí zcela nepřístupném skalním ostrohu, lehce předsazeným před jižní baštou, je umístěna dodnes zachovaná rozhledová vížka se střeleckým stanovištěm s palebným pokrytím přes 200°, čímž palebně pokryla celou jižní hradbu s baštou pro případnou boční palbu (flankování). Do nitra hradu se vcházelo ze západu přes dvě hradní brány a tzv. „Sklepní věž“ (viz. níže), z čehož před zahájením útoku na hrad byla brána obranyschopně dokončena pouze ta vnější – první. Z druhé brány mezi 1. a 2. nádvořím bylo dokončeno pouze základní nosné zdivo a klenba se střeleckou plošinou v prvním patře. Přes první, dokončenou bránu se pak bylo možné dostat na vyvýšené první hradní nádvoří, které bylo obehnáno kurtinou se severovýchodní zemní baštou a severovýchodní (nepředsazené) nároží určené pro palbu z ručních zbraní. První nádvoří pak přiléhalo k samotnému hradu, který byl tvořen hradním, dvoupatrovým palácem (zachován s drobnými úpravami dodnes jakožto purkrabství), kruhovou hlavní hradní věží o výšce zhruba 25m (tzv. bergfritem), zhruba 14 metrů vysokou a v patě až 5 metrů širokou západní štítovou hradbou, jihozápadní čtvercovou strážní věží, jižní štítovou hradbou a východní hradní věží (pojmenovanou Sklepní, jelikož pod ní se nacházel vstup do vězeňských katakomb). Do hradu se bylo možné dostat skrz (nedokončenou) druhou bránu a přes narychlo zbudované druhé nádvoří, které nahradilo původní hradiště v nejvyšším bodě Petrova kamene. Následně přes snížený vstup ve Sklepní věži, která umožňovala přístup jak do vnitřních prostor paláce, na třetí, snížené hradní nádvoří (a následně do sklepení a katakomb pod hradem), tak i do jižního příkopu. Druhé nádvoří bylo obehnáno narychlo zbudovanou, půdorysně obdelníkovou hradbou. Tato hradba byla sice dostatečně silná v šíři, ale její velkou nevýhodou (z důvodu uspěchání výstavby) byla její malá výška - pouhých 4-6 metrů a navíc nezpevněna žádnou baštou, bastionem ani rondelem umožňující alespoň částečnou boční palbu a byla tak pouze pasivní obranou v následně nejdůležitější části fortifikace. Druhé nádvoří pak umožňovalo již zmíněný snadný přístup do Sklepní věže a přes plánovanou třetí bránu, ze které bylo postaveno pouze základové zdivo a část klenby přes kamenný most na zmíněnou jižní baštu. Dobytí hradu, začátek června 1482 Dobytí hradu bylo zapříčiněno kritickým nedostatkem času při jeho budování a s tím spojené fatální nedostatky v důležitých obranných prvcích, kdy ve stavbě hradu bylo možné spatřit extrémní fortifikační rozdíly u silně opevněné jižní bašty s příkopem a s bočním flankováním i vysoce postaveným mostem nad hlubokým příkopem, které se do bojů takřka nezapojily, či fortyfikačně předymenzovanou západní a jižní štítovou zdí, která pro obranu nebyla využita vůbec, tak naopak velmi chabě opevněné druhé nádvoří s nízkou hradbou, které bylo nejdůležitější pozicí pro následnou obranu, jelikož se jedná o nejvýše položené místo téměř nechráněného návrší, a které bylo bráněno pouze pasivní hradbou, o pro obranu zcela nevhodně zvoleném obdelníkovém půdorysu (z důvodu uspěchání prací), a s nepředsunutými bastiony, či rondely. Též je nutné zmínit i chybné umístění hradních přístupů, zvláště na třetí nádvoří přes Sklepní věž, které při dobytí chabě opevněného druhého nádvoří umožňovaly takřka volný přístup do celého hradu bez silnějšího odporu a také příliš silný důraz na obranu pomocí těžkých děl (Big Bertha), které v té době ještě nebyly dostatečně přesné a nabíjely se příliš dlouho, aby pro útočníky představovaly tak velkou hrozbu při využití rychlé steče k dobytí hradu. K tomu všemu, palebná síla byla od začátku stavby velmi silně soustředěna na přístupovou cestu k hradu na jižním a západním svahu (viz. jižní bašta a západní štítová zeď´) a pravděpodobně z důvodu nedostatku času stavbařů při nestandardní stavbě hradu v opačném pořadí (tedy z vnějšku, směrem dovnitř), což ve výsledku, při rozhoření války o poravské dědictví, vedlo k časové tísní, která způsobila zrychlené dokončovací práce vedoucí k zmíněným extrémům v nerovnoměrné obraně, a tak došlo i k nevyužití většiny palebné síly obránců. Nepřítel, který k hradu přitáhl někdy na počátku června, tak pouze hrad obešel a i přes velmi těžce přístupný terén, avšak s relativně nízkým odporem obránců využívajících neefektivní těžká děla, došel až k úpatí východní hradby, kterou při steči překonal a rychle podminovat (sapoval) výbušninami a vyhodit ji do povětří. Z důvodu takto snadného proniknutí na náhorní plošinu (nejvýše položená část hradu - 2. nádvoří), nedokončení prací na druhé i třetí bráně – a tím umožněný přístup na 1. i 3. nádvoří, vnější opevnění, či přes příkop po dokončeném mostě skrz nedostavěnou 3. bránu na nejsilnější jižní baštu se tak obránci dokázali pouze uchýlit k zabarikádování se v nejhlubších částech katakomb a počkat příjezdu armád království, což se jim díky obrovskému štěstí a spíše nezájmu nepřítele hrad udržet proti odvetné akci, i zdárně podařilo. Nepřítel, dobře si vědom rychlého příchodu armád království, tak věnoval úsilí spíše ničení „Starého hradu“, což se mu ale příliš efektivně nepodařilo. Hrad tak byl osvobozen jen pár dní po svém dobytí. Odhaduje se, že při obraně hradu před horno-poravskými nájezdníky padlo na 80 vojáků království, což pro království neznamenalo nikterak velké ztráty, avšak újma byla obrovská nejen v materiálním měřítku, ale hlavně utrpělo na prestiži nově vzniklé Poravské království. Významnou ztrátou též zůstává i velmi dlouhá časová prodleva, která vznikla znovuobnovením prací na poničeném hradu a nutně i nové podobě hradu, která se vyšplhala i přes maximální finanční podporu samotného krále Jindřicha III. na dobu přesahující jeden rok. Odcizeny byly též vzácné předměty, hradní záznamy o stavbě a spisy z hradní knihovny obsahující dokumenty o hradišti z dob předcházejících. Jakmile bylo drancování a ničení hradu dokonáno, tak při jeho opuštění Horno-poravští ještě stihli podpálit hradní věž, která podle svědeckých výpovědí hořela celé tři dny a následně se celá zřítila i z částí západní zdi. Pro obránce, krále Jindřicha III. i samotné království to byla až příliš těžká potupa, neboť nejenom že „Starý hrad“ neuspěl v tom základním, co se od něj očekávalo – tedy efektivní obraně, tak navíc i svou špatnou obranyschopností zapříčinil škodu království nedozírných hodnot, což v době konfliktu představovalo značný problém pro zajištění a morálku armády. Pro strategickou polohu „Starého hradu“ ale i přes to vše bylo rozhodnuto nejen o jeho obnově, ale i kompletní přestavbě. Hrad Jitkov Přestavba zostuzeného „Starého hradu“ na hrad Jitkov 1. fáze Snadné dobytí „Starého hradu“ ukázalo jeho slabiny takovým způsobem, že se království rozhodlo k drastickému řešení, což znamenalo nejen kompletní přestavbu „Starého hradu“, ale i změnu jeho zhanobeného jména, které dodnes nebylo prokazatelně zjištěno. Hrad si tak vysloužil nové hrdé jméno – Jitkov (po manželce nového hradního stavitele, šlechtice a prvního Pána hradu Jitkov). Kompletní přestavba hradu probíhala ve dvou fázích, kdy první fáze (červen 1482 – říjen 1483) znamenala odstranění velkého množství sutin, které se převážně použily k zasypání jižního příkopu, odstranění nevyhovujících poničených částí a opravu i přístavbu nových, nejnutnějších částí hradu. Při první fázi přestavby byla ponechána, a jako jediná část vůbec nezměněna, pouze neporušená jižní bašta s jejími přidruženými částmi. Část západního vnějšího opevnění s první bránou v 1. fázi přestavby též nečekalo mnoho změn, jelikož jako vnější opevnění byly dostatečně obranyschopné a pouze bylo nutné dostavět napojení na zcela novou parkánovou hradbu, dodatečně doplněnou o podsebití, nově obíhající kolem 3. nádvoří v místě, kde dříve stály původní předimenzované obranné prvky (tzn. čtvercová strážní věž, původní bergfrit a štítové stěny). Hradba s podsebitím se dále napojovala na stávající jižní baštu. Tato nová hradba zastávala pouze funkci střelecké podpory z ručních zbraní v případě steče západní části dělostřeleckých hradeb, avšak pro bránění se odstřelování z těžkých děl, či trebuchetů nebyla určena – k tomu nadále sloužila neporušená západní hradba s rondely, případně jižní bašta, kryjící přístupovou cestu. Ponechán, byť s drobnými změnami byl také původní hradní palác, nově využívaný pro administrativní účely purkrabství, který zůstal po dobytí z větší části neporušen, bylo jen třeba dostavět novou, shořelou střechu s krovem, západní stěnu, která se zřítila po požáru společně s původním bergfritem a napojit ho na nově postavené části jižního křídla paláce v místě původní Sklepní věže (zcela zřícena) a nově zbudované druhé brány (též zřícena) v jejím původním místě, vedoucí na druhé nádvoří. Pro palebnou podporu ručními zbraněmi 1. nádvoří a přístupové cesty k bráně a též z důvodu možného dostřelu děl nepřítele na zdivo purkrabství (původně starý palác) ze západu, bylo celé spodní patro, vyztuženo silnou kamennou hradbou s cimbuřím, čímž se po spojení tloušťka kamenné stěny v patě hradby vyšplhala na úctyhodných 5 metrů. Další části hradu již dostály naprostých změn a o jejich existenci víme jen díky dochovaným záznamům z přestavby uložené v archivu. Mezi největší změnu oproti předchozímu stavu patří téměř kompletní zrušení původního druhého nádvoří s jeho nevyhovující východní hradbou, které se asi ze dvou třetin zastavělo novým hradním (Královským) palácem o třech křídlech (Jižní, Východní a Panské), novým obytným donjonem uprostřed paláce a pro zabránění původního scénáře dobití rozšíření až na hranu východního svahu s doplněním i o velmi silnou severovýchodní věž – později zvanou „Střelka“ (název získala díky hradnímu skladišti střelných zbraní a hlavně černého prachu v jejích útrobách), dále pak zasypání Jižního příkopu, čímž se rapidně zlepšil přesun obránců mezi hradem a Jižní baštou a zvětšilo se místo pro stavbu Jižního křídla paláce, avšak pro obranu jižní bašty doplněné o mnoho střílen. Mezi zrušené části „Starého hradu“ dále patří zrušení obranného bergfritu, který byl zcela zničený požárem a následným sesunutím, čtvercová strážní věž, kterou nepřítel odstřelil společně se západní a jižní štítovou stěnou, zasypaný jižní příkop, zřícená Sklepní věž a druhá i třetí brána a zrušené druhé nádvoří, nově zastavěné palácem. 2. fáze (aktuální výstavba) Druhá fáze přestavby hradu Jitkov je datována od 17. resp. 18. ledna 1484 a týkala se hlavně přestavby tehdy (dočasně) vyhovujících hradeb na nové hradby se střeleckými vížkami (v místě východní a jižní dělostřelecké hradby), vyhloubení příkopu na severní a západní straně hradu, dostavbě chybějících stájí a první (reprezentativní) brány s padacím mostem, nazvané „Zlatá“. Při druhé fázi se stavební práce zaměřili na přestavbu vnějších opevnění, zvláště pak západních a severních dělostřeleckých hradeb, které byly do té doby sice dobře stavěny proti nepřátelskému dělostřelectvu nebo trebuchetům svou velkou šířkou (až 8 metrů v patě hradby) uzpůsobenými pro obranu převážně svými vlastními dělostřeleckými bateriemi a zkosenou hranou hradby, avšak byly stejně jako již zrušené hradby na druhém nádvoří velmi nízké a při frontálním pěším útoku ze západu či severu tak mohly být snadno zdolány stečí. Též bylo upuštěno od původního záměru hrad Jitkov ze severu a západu bránit převážně dělostřelectvem, jako tomu bylo dříve, jelikož hrad Jitkov stál na vysokém, těžce přístupném skalnatém kopci a ze severní a západní strany byl pro nepřátelské dělostřelectvo v podstatě nezdolatelný. Naopak ale bylo možné se k těmto částem hradu dostat rychlým obejitím, případně i těžkým výstupem přímo po severním svahu a tak byla pro obranu této části hradu zvolena spíše vyšší hradba se střílnami, s předpokladem využití převážně rychlých ručních palných zbraní, jelikož byly pro frontální pěší útok účinnější, než dlouho se nabíjející pušky, či ještě méně účinná těžká děla. K tomu měly stoužit i nově pořízené houfnice, které pro tento typ boje lépe vyhovovaly. Hradba se navíc doplnila i o střelecké vížky na flankování obranné střelby. Severovýchodní zemní bašta byla zcela zrušena jako nadbytečná a nahrazena zděnými stájemi s vyhovující jízdní kapacitou, neboť bylo nutné zajistit zvyšující se nároky hradu v tomto směru a stáje ve „Starém hradu“ do té doby zcela chyběly. Pro případný útok ze severní strany pak byly i ve stájích zbudovány kryté střílny – též pro palbu z ručních zbraní. Pro obranu severní strany hradu byla ponechána pouze menší rychlopalná děla a houfnicová baterie umístěná na nově zbudované, polygonové dělové baště. Největší pozornost se však soustředila na výstavbu nové východní brány, opatřené padacím mostem přes nově vyhloubený hradní příkop s padací mříží, která dostala název „Zlatá“, jelikož její stavba představovala vrchol architektonického a stavitelského umění té doby. Obrana západní a severní hradby též byla doplněna o pasivní obranu v podobě hlubokého hradního příkopu. Pro zlepšení obranyschopnosti hradu se následně ještě rozšířil a zpevnil jihozápadní rondel a na jeho místě se vystavěla nová polygonová dělostřelecká bašta palebně pokrývající většinu možných, snáze přístupných cest k hradu. V neposlední řadě pak je nutné zmínit, že během druhé fáze přestavby došlo k vyhloubení chybějící hradní studny a hrad Jitkov též dostal i „nový kabát“ v podobě vápenné, žlutobílé fasády. Zapsáno 23. ledna 1484, později doplněno o informace z výstavby druhé fáze dvorní Pán Petr z Aerey, Velkovévoda Aereyský, markrabě Horno-poravský, hrabě Bukovský, Pán Buké, lenní Pán ve službách krále Jindřicha III. Poravského, prefekt Jitkova, vrchní stavitel a kronikář Jitkova
  14. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    Interiers (not yet)
  15. Azaren

    hrad Jitkov (Jitkov castle)

    PHASE 2. (working on now) - Reconstruction of the outer fortifications - Castle facade - Well - Stables
×